on 29.7.2014 by Dorry in Nezařazené, Comments (0)

Efeské hovory X. – Jáma

Uběhlo několik týdnů od chvíle, co jsem navštívil Eleusis. Účastnil jsem se tamních mystérií a za šumění posvátného dubu jsem rozmýšlel, co mi tento silný prožitek  měl prozradit. Nemohu hovořit o božstvu, které bylo všude přítomno ve světelném plášti, ale přece jen něco prozradím. Předtím, než jsem mohl vstoupit do posvátných prostor, musel jsem se dokonale očistit. Nechat za sebou vše staré a zapamatovat si nové. Vystoupil jsem do posvátného okrsku, kde se nacházela jáma podobná pánvi. V jámě byl otvor a podle zvyku jsem do něho strčil nohy. V té chvíli mne někdo vtáhl a silou vodopádu jsem projel otvorem do velkého prostoru. Dál jsem vázán mlčenlivostí.

Měl jsem pocit, že jáma byla jako matčino lůno a cesta otvorem porod. Hovořil jsem příliš. Nyní musíš zjistit sám, zda porod  vnímat jako příchod na tento svět nebo právě naopak jako odchod. Připravuji se na mysteria zde na zemi, abych po smrti pohlédl Věčnému do tváře? Či spíše se za řekou Styx připravuji na mysterium zvané život na zemi, abych spatřil Věčného. Nebo je to obojí? Má být porod odchodem ze života, přípravou, abych spatřil Věčného a zároveň když Ho spatřím, očišťuji se, abych ho spatřil v čase na zemi?

Ať již život tento očistou je či mysteriem,
přece velmi záleží zda očištěni odejdeme,
zda mysteriem býti má, pak nezapomeň:
kdo znesvětí obřad, ten pokutu je dlužen.

About the author

Dorry

Žádné komentáře

Napsat komentář

XHTML: Allowed tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>