on 5.7.2012 by Dorry in Nezařazené, Comments (0)

Efeské hovory VI. – tajemný stařec

V efeských ulicích je zase rušno. Pekař nabízí za rachotu vozů své výrobky, rybáři kuchají ryby a diskutují s místními povaleči.  Členové městské rady pozorně vybírají šperky pro své ženy či milenky a ženy bedlivě prohlížejí látky na své šaty.  Představený bankovního spolku se hádá se správcem trhu a tomu všemu přihlížejí dva vojáci, kteří se očividně baví na úkor několika žebráků. Běžný den, který se teprve dere ze svého lože. Ale koho jsem nezahlédl! „Lykóne“, zvolal jsem, „co se tak tváříš, jako bys potkal samotného Háda?“ Lykón došel až ke mně a řekl: „Háda jsem nepotkal, ale spíše mě pronásleduje daimón. Ty by jsi mi mohl pomoci, jsi přece kněz Asklépia.“ Odpověděl jsem mu: „Snad jsi nám neonemocněl?“ „To zrovna ne, ale měl jsem sen, který mi způsobuje neklid“, řekl Lykón. Pak začal popisovat sen: „Měl jsem s jakýmsi starcem vystoupit na vysokou horu. Převázal se provazem a druhým koncem jsem se převázal já. Stařec oděný v tmavý oblek s dlouhými vousy začal stoupat na horu. Chtě nechtě musel jsem ho následovat. Během cesty jsem nacházel předměty a snažil jsem se je pobrat, ale kvůli strmému terénu mi padaly z rukou a ztrácel je. Chtěl jsem se zastavit a vzít je, ale často jsem upadal a byl tažen po zemi. Stařec na mne volal: „Snaž se mě následovat a půjde se ti lépe, jinak budeš vlečen.“ Zadíval jsem se na dav, který neustále někam chvátal, nakupoval, prodával, hádal se a smál a pak Lykónovi odpověděl: „Tvým snem ti Bůh zjevuje hlubokou pravdu. Mnohými věcmi kolem nás jsme zaměstnáváni a tím nám uniká skutečná podstata naší cesty. Ten stařec, kterého jsi viděl, to je Osud, se kterým jsme navždy svázáni. Vede nás cestou, při které nacházíme majetek, rodinu, slávu či stav. Ulpívání na těchto věcech způsobuje, že jsme taženi do cíle přes křivolaké a nerovné cesty. Kdo půjde cestou, kterou mu určil Osud, bude jim veden. Chtít to, co se právě děje, je následování moudrého starce. Neztěžuj si život tím, že se budeš snažit vlastnit věci, které jsou jen prostředkem k životu. Dojít do cíle utrmácený, zlámaný a unavený je známkou špatného výběru cest.“

Lykón se zadíval na dav a jakoby při pohledu na Medúsu zkameněl. Po chvilce se ke mně otočil a řekl: „Ti všichni, můj příteli, co tu stojí,  jsou svázáni Osudem. Každý by rád chtěl jít svým směrem, ale síla nutnosti je násilím táhne a jeden přes druhého, spolu s tím co drží vehementně v ruce, padají a jsou vláčeni. Jen někteří klidně procházejí a hovoří přátelsky se starcem.“

Poznej svou cestu, smiř se se starcem a dojdeš šťastný k cíli.

Inspirováno snem

About the author

Dorry

Žádné komentáře

Napsat komentář

XHTML: Allowed tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>