on 20.4.2012 by Dorry in Nezařazené, Comments (0)

Hovory Efeské II.

Kráčel jsem se svým přítelem po efeské knihovně a tu, mě oslovila mozaika, která se rozprostírala u vchodu do předsíně. Na mozaice byli umělci, kteří se připravují na divadelní představení. Jeden se obléká, druhý hraje na flétnu a jiný drží v ruce masku. Přítel, který  stál vedle mě, mi řekl: „To, na co se díváš, je kosmos.“ „Kosmos?“ odpověděl jsem. Tu přítel řekl: „Často nejsme schopni  poznat celek a uniká nám širší kontext.“ Zeptal jsem se: „Jak to souvisí s touto mozaikou?“ Přítel se zadíval na mozaiku a pak řekl: „Ten, kdo se zadívá zblízka na jednu částečku na mozaice, ztrácí celý obraz mozaiky. Ptá se sám sebe, jaký smysl může mít tato malá částečka? Když pak náhle ustoupí od mozaiky, padne v úžas a uvidí celý obraz, smysl.“ Odpověděl jsem: „Rozuměl jsem ti. Ale jak to souvisí s kosmem?“ Vzal mě za ruku a vedl mě z knihovny pryč, až jsme došli na pahorek, a řekl: „Teď pochopíš! Co vidíš?“ Odpověděl jsem: „Moře, stromy, skály a hvězdy.“ Přítel pokračoval: „Vidíš jen částečky z celé mozaiky a přehlížíš dokonalý celek. Domníváš se, že ten kousíček, co vidíš, je celý tvůj svět. Skutečnost je taková, že dohromady tyto částečky tvoří dokonalou jednotu. Kdybys mohl vidět celý vesmír, stejně jako když zpovzdálí pozoruješ mozaiku, padneš v úžas a uvidíš smysl. Vše má pevně stanovený svůj řád. Stačilo by, aby tato jediná částečka byla na špatném místě, a celý kosmos by shořel věčným plamenem. I ty jsi částečka v mozaice, máš své místo v tomto kosmu. Bez tebe by celá mozaika nedávala smysl.

Jako herci, když hrají představení, musí se držet scénáře, tak i kosmos je svázán řádem, aby vše bylo v harmonií.“

Jsme součástí jednoho celku.

About the author

Dorry

Žádné komentáře

Napsat komentář

XHTML: Allowed tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>